Monitorování glykémie

Každodenní kontrolou hladiny krevního cukru (glykémie) si diabetik může zkontrolovat úspěšnost léčby: čím častěji si ji měří, tím lépe. Optimální frekvenci měření ovšem většina nemocných nedodržuje, proto odborníci vyvinuli – pro případy stabilního průběhu nemoci – jednodušší schéma:

• jeden den v týdnu čtyřbodové měření (třikrát před hlavními jídly a jednou před spaním)
• jeden den v týdnu osmibodové měření (čtyřbodové plus třikrát 1,5 hodiny po hlavním jídle plus jednou o druhé hodině ranní)
• v ostatních dnech alespoň jedenkrát denně (dobu měření je ovšem třeba měnit)

Inzulin v léčbě diabetu

Hormon inzulin obsahuje celá řada inzulinových přípravků. Odlišné jsou ovšem látky, ve kterých je rozpuštěn. Proto každý léčivý přípravek vykazuje trochu jinou rychlost vstřebávání, dobu nejvyššího účinku i celkový čas, po který působí. Důležité je proto zvolit si správně typ přípravku (jiný třeba na den, jiný na noc), aby organismus měl vždy tolik inzulinu, kolik potřebuje.

Dnes už nejsou používány dříve rozšířené inzuliny zvířecí (z tkání zejména vepřového a hovězího dobytka), diabetici jsou léčeni buď průmyslově vyráběnými inzuliny lidskými (humánními) či geneticky pozměněnými (inzulinovými analogy).

Humánní inzuliny rozdělujeme na ty, které se podávají před jídlem (působí rychle a pokrývají příjem glukózy v hlavních jídlech), ty, které se užívají jako zdroj bazální dávky (působí déle a pokrývají takzvanou bazální dávku inzulinu zejména v noci), a směsi obou těchto inzulinu v různých poměrech kombinujících jejich vlastnosti. Geneticky pozměněné inzuliny mají stejný účinek jako inzuliny humánní, liší se ale rychlostí vstřebávání, což umožňuje udržet vyrovnanější hladinu krevního cukru v organismu (existují analoga inzulinů krátkodobých i déle působících).

Kontrola úspěšnosti léčby

Účelem léčby diabetu je takzvaná ideální kompenzace choroby, kdy je třeba dosáhnout 3 cílů:

1. normálních či jim blízkých hodnot glykémie
2. minimálního výskytu nebezpečně nízkých hladin krevního cukru (hypoglykémie) a úplné absence hyperglykémií s ketoacidózou
3. uspokojivé hladiny takzvaného glykovaného hemoglobinu (HbA1c). Diabetikovi lze tímto způsobem zajistit plnohodnotný život, samozřejmě za cenu určitých sebeomezení daných režimovými opatřeními.

Hodnota glykovaného hemoglobinu (přesněji části této molekuly) vypovídá o stupni kompenzace cukrovky za posledních osm až deset týdnů. Zjišťuje se z vyšetření krve při kontrole u diabetologa a udává, kolik glukózy se na tuto molekulu váže (tedy z kolika procent je glykována). Z toho se odvozuje stupeň navázání glukózy na ostatní tkáně, a tím i riziko jejich možného poškození diabetem.

Díky moderním metodám kontroly lze měřit ketolátky (produkty rozpadu tuků) nejen v moči, ale i v krvi (speciální glukometry je detekují v kapilární krvi). Je to třeba udělat v případě vyšší hladiny glykémie (nad 15 mmol/l), zejména tehdy, pokud je doprovází zažívací obtíže.

Samozřejmostí je také pravidelná (alespoň jednou ročně) kontrola specifických komplikací diabetu (oční pozadí či funkce ledvin s výskytem mikroalbuminurie).

Proč je u diabetiků důležitý pohyb

Fyzická aktivita je nedílnou součástí léčby pacientů s diabetem jakéhokoliv typu. Intenzivní cvičení zvyšuje citlivosti na inzulin – výsledkem jsou nižší hodnoty hladiny krevního cukru (v řadě případů je pak možné omezit dávky inzulinu). Mezi další pozitivní efekty patří omezení rizika aterosklerózy, redukce hmotnosti (zvýšeným výdejem energie a snížením nadměrné chuti k jídlu) či příznivý vliv na vysoký krevní tlak. Pravidelný pohyb zlepšuje kompenzaci diabetu, čímž zabraňuje komplikacím u lidí léčených inzulinem. Zároveň působí příznivě na pohybový aparát a také zlepšuje naši náladu (hodnotíme pak sami sebe lépe, jsme spokojenější, lépe spíme).

Mezi doporučené pohybové aktivity patří chůze, turistika, cyklistika, plavání, vytrvalostní běh, kondiční aerobní cvičení a vůbec jakýkoliv pohyb, který vás baví: lyžování, bruslení, fotbal, tenis, squash, tanec atd. Při výběru – nejlépe ve spolupráci s diabetologem – musíte samozřejmě brát ohled na svůj věk, skutečnost, zda trpíte diabetickými komplikacemi nebo jinými nemocemi, zda jste léčeni inzulinem a v kolika denních dávkách, zda jste schopni kontrolovat si krevní cukr glukometrem atd. Odborníci dnes každopádně doporučují udělat denně 10 tisíc kroků – můžete je změřit krokoměrem, jehož pořízení není finančně nákladné. 

Hýbat byste se měli minimálně 30 minut třikrát týdně (ideálně ovšem každodenně), vhodné je dosáhnout a udržovat si tepovou frekvenci mezi 60 až 90 procenty maximální hodnoty (spočítáte si ji tak, že od čísla 220 odečtete svůj věk: je li vám tedy například 55 let, činí výsledek dané rovnice 165 a 60 procent z této hodnoty je 99 tepů za minutu).