-
Diabetes je epidemie!
Víte o tom? Pardubice – V Pardubicích proběhl IX. sjezd diabetiků České republiky. Do hotelu Zlatá štika přijelo přibližně devadesát lidí z celé republiky, kterých se tato problematika týká. Na akci,… Číst dál -
Glykemický index potravin
Glykemický index potravin je číselný údaj, který vyjadřuje účinek příslušné potraviny na zvýšení hladiny glukózy v krvi ve srovnání s referenční potravinou tj. glukózou samotnou. Čím vyšší číslo GI, tím… Číst dál -
Diabetes je epidemie!
Víte o tom? Pardubice – 22.11.2012 byl v Pardubicích zahájen IX. sjezd diabetiků České republiky. Do hotelu Zlatá štika se sjelo přibližně devadesát lidí z celé republiky, kterých se tato problematika… Číst dál -
Alternativní sladidla
Dietních potravin s umělými sladidly nabízejí obchody nemalé množství. Lákají nás na nízký obsah jednoduchých cukrů, avšak nelze je konzumovat bez rozmyslu. V porovnání s ostatními potravinami totiž často obsahují… Číst dál
- 1
- 2
- 3
- 4
Principy léčby inzulinem
Aby organismus ani na chvíli netrpěl nedostatkem inzulinu, je třeba jej aplikovat několikrát denně podle předem určených schémat (takzvaných inzulinových režimů). U všech jde o to, aby se tělo vyrovnalo s přísunem glukózy po jídlech a byla zajištěna takzvaná bazální potřeba inzulinu po celých 24 hodin, zejména v noci.
Nejobvyklejším způsobem aplikace inzulinu je injekce do podkoží. Vstřebává se pak různě rychle a různě dlouho podle typu přípravku – jejich vhodnou kombinací lze udržovat potřebnou hladinu inzulinu přes rozdíly způsobené denní dobou (den/noc), jídlem (nalačno/po jídle) i aktuálním stavem organismu (fyzická námaha/odpočinek).
Standardní inzulínový režim kopíruje fyziologické pochody zdravého organismu. Vychází z faktu, že během noci je hladina inzulinu relativně nízká, poté se mírně zvýší v brzkých hodinách a především pak po jídle. Základní inzulinový režim spočívá v podání 3 dávek krátkodobě působícího inzulinu před jídly a jedné dlouhodobě působící dávky před spaním. U většiny diabetiků to postačuje k udržení jejich nemoci pod kontrolou.
Monitorování glykémie
Každodenní kontrolou hladiny krevního cukru (glykémie) si diabetik může zkontrolovat úspěšnost léčby: čím častěji si ji měří, tím lépe. Optimální frekvenci měření ovšem většina nemocných nedodržuje, proto odborníci vyvinuli – pro případy stabilního průběhu nemoci – jednodušší schéma:
- jeden den v týdnu čtyřbodové měření (třikrát před hlavními jídly a jednou před spaním)
- jeden den v týdnu osmibodové měření (čtyřbodové plus třikrát 1,5 hodiny po hlavním jídle plus jednou o druhé hodině ranní)
- v ostatních dnech alespoň jedenkrát denně (dobu měření je ovšem třeba měnit)
Toto kompromisní řešení (pokud hodnoty glykémie kolísají či stoupají, je třeba měřit častěji) většinou diabetika upozorní na stoupající hladinu krevního cukru a umožňuje mu včas reagovat, ale neplatí to ve všech případech. Ideální proto je každodenní sedmibodové měření či alespoň čtyřbodové s občasným změřením glykémie v noci. Zaznamenané hodnoty by měl diabetik konzultovat s diabetologem při pravidelné kontrole, jinak mu lékař není schopen poradit s případnými úpravami dávek inzulinu.
Inzulin v léčbě diabetu
Hormon inzulin obsahuje celá řada inzulinových přípravků. Odlišné jsou ovšem látky, ve kterých je rozpuštěn. Proto každý léčivý přípravek vykazuje trochu jinou rychlost vstřebávání, dobu nejvyššího účinku i celkový čas, po který působí. Důležité je proto zvolit si správně typ přípravku (jiný třeba na den, jiný na noc), aby organismus měl vždy tolik inzulinu, kolik potřebuje.
Dnes už nejsou používány dříve rozšířené inzuliny zvířecí (z tkání zejména vepřového a hovězího dobytka), diabetici jsou léčeni buď průmyslově vyráběnými inzuliny lidskými (humánními) či geneticky pozměněnými (inzulinovými analogy).
Humánní inzuliny rozdělujeme na ty, které se podávají před jídlem (působí rychle a pokrývají příjem glukózy v hlavních jídlech), ty, které se užívají jako zdroj bazální dávky (působí déle a pokrývají takzvanou bazální dávku inzulinu zejména v noci), a směsi obou těchto inzulinu v různých poměrech kombinujících jejich vlastnosti. Geneticky pozměněné inzuliny mají stejný účinek jako inzuliny humánní, liší se ale rychlostí vstřebávání, což umožňuje udržet vyrovnanější hladinu krevního cukru v organismu (existují analoga inzulinů krátkodobých i déle působících).
Kontrola úspěšnosti léčby
Účelem léčby diabetu je takzvaná ideální kompenzace choroby, kdy je třeba dosáhnout 3 cílů:
- normálních či jim blízkých hodnot glykémie
- minimálního výskytu nebezpečně nízkých hladin krevního cukru (hypoglykémie) a úplné absence hyperglykémií s ketoacidózou
- uspokojivé hladiny takzvaného glykovaného hemoglobinu (HbA1c). Diabetikovi lze tímto způsobem zajistit plnohodnotný život, samozřejmě za cenu určitých sebeomezení daných režimovými opatřeními.
Hodnota glykovaného hemoglobinu (přesněji části této molekuly) vypovídá o stupni kompenzace cukrovky za posledních osm až deset týdnů. Zjišťuje se z vyšetření krve při kontrole u diabetologa a udává, kolik glukózy se na tuto molekulu váže (tedy z kolika procent je glykována). Z toho se odvozuje stupeň navázání glukózy na ostatní tkáně, a tím i riziko jejich možného poškození diabetem.
Díky moderním metodám kontroly lze měřit ketolátky (produkty rozpadu tuků) nejen v moči, ale i v krvi (speciální glukometry je detekují v kapilární krvi). Je to třeba udělat v případě vyšší hladiny glykémie (nad 15 mmol/l), zejména tehdy, pokud je doprovází zažívací obtíže.
Samozřejmostí je také pravidelná (alespoň jednou ročně) kontrola specifických komplikací diabetu (oční pozadí či funkce ledvin s výskytem mikroalbuminurie).
Proč je u diabetiků důležitý pohyb
Fyzická aktivita je nedílnou součástí léčby pacientů s diabetem jakéhokoliv typu. Intenzivní cvičení zvyšuje citlivosti na inzulin – výsledkem jsou nižší hodnoty hladiny krevního cukru (v řadě případů je pak možné omezit dávky inzulinu). Mezi další pozitivní efekty patří omezení rizika aterosklerózy, redukce hmotnosti (zvýšeným výdejem energie a snížením nadměrné chuti k jídlu) či příznivý vliv na vysoký krevní tlak. Pravidelný pohyb zlepšuje kompenzaci diabetu, čímž zabraňuje komplikacím u lidí léčených inzulinem. Zároveň působí příznivě na pohybový aparát a také zlepšuje naši náladu (hodnotíme pak sami sebe lépe, jsme spokojenější, lépe spíme).
Mezi doporučené pohybové aktivity patří chůze, turistika, cyklistika, plavání, vytrvalostní běh, kondiční aerobní cvičení a vůbec jakýkoliv pohyb, který vás baví: lyžování, bruslení, fotbal, tenis, squash, tanec atd. Při výběru – nejlépe ve spolupráci s diabetologem – musíte samozřejmě brát ohled na svůj věk, skutečnost, zda trpíte diabetickými komplikacemi nebo jinými nemocemi, zda jste léčeni inzulinem a v kolika denních dávkách, zda jste schopni kontrolovat si krevní cukr glukometrem atd. Odborníci dnes každopádně doporučují udělat denně 10 tisíc kroků – můžete je změřit krokoměrem, jehož pořízení není finančně nákladné.
Hýbat byste se měli minimálně 30 minut třikrát týdně (ideálně ovšem každodenně), vhodné je dosáhnout a udržovat si tepovou frekvenci mezi 60 až 90 procenty maximální hodnoty (spočítáte si ji tak, že od čísla 220 odečtete svůj věk: je li vám tedy například 55 let, činí výsledek dané rovnice 165 a 60 procent z této hodnoty je 99 tepů za minutu).