Pitný režim
Nedostatek tekutin způsobuje dehydrataci organismu, což ze všeho nejdříve zaznamenají mozkové buňky (proto nás při dehydrataci často bolí hlava, výjimečně dochází i k psychickým problémům). Větší ztráty vody v organismu způsobují pokles fyzické i psychické výkonnosti, pocity slabosti a nevolnosti, někdy spojené s křečemi.
Chronický (dlouhodobý) nedostatek tekutin má za následek stálou únavu, pokles výkonnosti a vznik ledvinových kamenů.
Vyhnout se dehydrataci se lze jednoduše – dodržováním pitného režimu. Především je nutné pít pravidelně, ještě dřív, než ucítíte žízeň. Optimální množství tekutin činí dva až tři litry denně. Samozřejmě je třeba zohlednit, zda v daný den těžce pracujete či sportujete apod. a záleží i na skladbě jídelníčku (kdo jí převážně zeleninu, ovoce a mléčné výrobky, může pít o něco méně). Pít byste měli pravidelně po celý den, a to ještě předtím, než pocítíte žízeň (Domněnka, že v zaměstnání stačí vypít několik šálků kávy a potom vše dohnat večer, je mylná a nebezpečná). Základem pitného režimu mají být nekalorické nápoje, hlavně voda.
Několik skupin lidí je dehydratací ohrožených více:
- Děti – dětský organismus má potřebu tekutin větší než dospělý, protože je tvořen větším podílem vody. Potřebné množství tekutin závisí na věku a tělesné hmotnosti dítěte – čím je menší, tím víc tekutin na jeden kilogram své váhy potřebuje. Dehydratované děti mohou mít horší školní výsledky, jsou podrážděné a mají větší tendenci k onemocnění ledvin a močových cest.
- Senioři – vnímání pocitu žízně je u starších lidí oslabeno, pitný režim ale kvůli své pohodlnosti často nedodržují.
- Pracovně přetížení lidé – nedostatkem času (mnohdy jde jen o výmluvu) vysvětlují, proč pijí pouze kávu, která ovšem prohlubuje dehydrataci, kvůli níž se pak hůře soustředí na práci.
- Lidé dodržující dietu – při nedostatku tekutin prožívají hubnutí psychicky hůře, objevuje se u nich zácpa.
Chcete-li vědět, zda přijímáte dostatek tekutin, stačí se podívat na množství a zbarvení moči. Tmavá moč bývá projevem nedostatečného zásobení tekutinami (měli byste ale vědět, že může být i důsledkem některých doplňků stravy, zejména vitaminových preparátů).
Dietní zásady
Všechny dietní režimy jsou výsledkem aktuálního stavu vědeckého poznání. A jak se v průběhu let toto poznání měnilo, měnily se i názory správnou výživou (a lze předpokládat, že tomu tak bude i v dalších letech).
V zásadě lze říci, že diabetická dieta dnes kopíruje tzv. racionální (rozumnou) stravu doporučovanou běžné populaci. Jejími zásadami jsou především:
- Přiměřené množství energie (udržující hmotnost v ideálních mezích)
- Energie rozdělená mezi základní živiny v určitém poměru: 50 až 60 procent sacharidů, 30 procent tuků, 10 až 20 procent bílkovin a dostatek vitamínů, minerálů a stopových prvků.
Diabetes je onemocnění spojené se sacharidy, proto je na ně v dietě kladen zvláštní důraz. Naproti tomu tuky ani bílkoviny ve stravě neovlivní hladinu výsledné glykémie a není tedy na ně nutné brát zřetel (hlídat jejich příjem musíte jen kvůli případným obavám z nadváhy – diabetická dieta má zohledňovat celkové množství energie/den dle předpokládaných potřeb daného člověka).
Sacharidy byste měli přijímat v šesti denních jídlech: třech hlavních, dvou přesnídávkách a v takzvané druhé večeři před spaním (úkolem přesnídávek a druhé večeře je minimalizovat riziko hypoglykémie),
Sacharidy obsahují obilí a kukuřice a všechny výrobky z nich, brambory a výrobky z nich, ovoce, mléko a mléčné výrobky, potraviny slazené cukry a luštěniny (v ostatních druzích zeleniny jsou jen v zanedbatelném množství). Dejte si také pozor například na salámy a uzeniny – mnohé z nich obsahují opravdu velké množství mouky, a tedy i sacharidů.
Zakázaná jídla a nápoje
Pokud trpíte diabetem, musíte se obejít bez cukru a jím slazeným jídlům a nápojům. Především je nutné vyhnout se zákuskům, které mnohdy obsahují i neúměrné množství tuků (když už bez zákusků nemůžete být, zvolte ty s umělým sladidlem), medu, kandovanému ovoci, kompotům či čokoládě. Musíte omezit i potraviny slazené sorbitem, případně fruktózou – obě tato sacharidová sladidla se v těle přeměňují na glukózu.
Nevhodné jsou i velmi sladké druhy ovoce, kachní, husí a tučné vepřové maso, slanina, škvarky, klobásy, paštiky, vepřové sádlo, máslo, salám či mastná šunka, z mléčných výrobků se vyhněte plnotučnému mléku, jogurtům, tvarohu, tučným sýrům a smetaně. Na váš stůl by se neměly dostat tučné druhy ryb (úhoř, losos či ryby v rostlinném oleji).
Nevhodnými nápoji jsou všechny limonády slazené cukrem – sacharózou či glukózou –, a nápoje „kolového“ typu. Přednost dávejte čisté vodě, sodovce, vodě s citronem s umělým sladidlem, neslazeným minerálním vodám s nízkým obsahem sodíku, diabetickým čajům, šípkovému čaji, zrnkové kávě (netrpíte-li vysokým krevním tlakem) a meltě.
U alkoholických nápojů mějte na paměti, že přípustným množstvím je půl až deci suchého vína denně (netrpíte-li nemocemi jater). Vyhněte se polosladkým a sladkým vínům a likérům. Nevhodné je i pivo: obsahuje totiž sladové látky, které se v těle rychle mění na glukózu.