Kožní projevy dlouhodobé hyperglykémie

Déletrvající zvýšená hladina krevního cukru (hyperglykémie) se na kůži, obdobně jako v jiných částech lidského těla, projevuje poškozením drobných krevních cévek (mikroangiopatií), které postupně způsobuje poruchu krevního průtoku v dané oblasti. Pro diabetickou mikroangiopatii v oblasti kůže je typické narušení výstelky cév (endoteliální dysfunkce), s poruchou regulace napětí (tonu) stěny kapilár. To vede k jejich rozšíření (dilatace), se zvýšením prostupnosti stěny. Kůže může být na první pohled normální, u starších pacientů může být zřetelnější atrofie. Mezi kožní projevy související s mikroangiopatií patří především diabetická dermopatie, necrobiosis lipoidica a granuloma anulare, (viz níže).

Erytém (zčervenání kůže) postihuje spíše méně diabetiků. Projevuje se jako trvalé, světle červené zbarvení kůže v obličeji, často související s působením tepla nebo s konzumací alkoholu či kofeinu.

Známým pojmem je rubeosis faciei diabeticorum, tato porucha je často známkou nedostatečné léčby cukrovky.

Růžové nebo světle červené skvrny na dlaních či ploskách nohou diabetiků jsou příznakem poruchy sympatické inervace. Nemocní bývají občas postižení náhlými atakami erytému a otoků s pocitem pálení a tepla v oblasti nohou.

Poruchy pigmentace jsou u diabetu naopak časté.Vitiligo  se objevuje asi desetkrát častěji u diabetiků než u normální zdravé populace, nejvíce u žen s diabetem 2. typu. Podobně častá je diabetická dermopatie, projevující se jako lesklé, nahnědlé, mírně se šupící, atrofické hyperpigmentace na holeních. Zvýšená křehkost stěny kapilár (spojená s mikroangiopatií) a následný extravazální přestup červených krvinek a ukládání hemosiderinu v makrofázích může v pozdějších stádiích choroby způsobovat diabetickou purpuru.

Erythrasma se projevuje jako ostře ohraničené, mírně se šupící, nahnědlé skvrny v oblasti genitálií a třísel.

Prvním projevem diabetické nekrobiózy je nejprve plochá červená papula s jemnou šupinkou na povrchu. Pomalým zvětšováním vznikají typická, ostře ohraničená, lehce indukovaná, lesklá ložiska okrouhlého i nepravidelného tvaru, s vyvýšeným lividním okrajem, která jsou někdy hnědě pigmentována. Nalézáme je obvykle v pretibiální oblasti, na hřbetech rukou a předloktí.

Diabetičtí pacienti jsou také častěji postiženi kožními změnami podobajícími se sklerodermii (diabetická ruka), postihující především prsty nebo hřbet rukou. Mezi fibrotické změny dále patří palmární aponeuróza (Dupuytrenova kontraktura), plantární fibromatóza (Ledderhoseova choroba), sklerózní fibróza penisu (induratio penis plastica) a syndrom karpálního tunelu. Do této skupiny onemocnění lze rovněž zařadit syndrom omezené kloubní mobility, který je charakterizován sklerózou pojivové tkáně. Patří sem i cheiroartropatie, vyznačující se omezenou pohyblivostí dolní čelisti.

Granuloma anulare se vyskytuje častěji u osob s diabetem 1. typu. V patogenezi se vedle mikroangiopatie uplatňuje i vaskulitida z imunitních komplexů, vliv streptokokové infekce či defekt migrace neutorfilů. Granuloma anulare nalézáme především na dorzálních a laterálních částech končetin, tvoří se zde typická anulární ložiska o průměru až několik centimetrů, s navalitým okrajem z lehce splývajících uzlíčků.